Evropské dotace po roce 2027 čeká změna pravidel. V Litoměřicích o nich diskutoval europoslanec Alexandr Vondra s podnikateli i zástupci samospráv

Jak budou po roce 2027 vypadat evropské dotace, co nový systém přinese podnikatelům, městům a obcím a jakou pozici v něm bude mít Ústecký kraj? O těchto tématech se diskutovalo 21. září v litoměřické Kávě s párou. Hostem setkání pořádaného Okresní hospodářskou komorou v Litoměřicích za podpory Nadačního fondu Kalich, Asistenčního centra a Kooperativy byl europoslanec a předseda správní rady fondu Alexandr Vondra.

Evropská unie připravuje nové sedmileté rozpočtové období pro roky 2028 až 2034. Změnit se má nejen objem prostředků, ale především způsob jejich rozdělování. Významnou část financí mají zastřešit národní a regionální plány, zatímco u podpory konkurenceschopnosti, výzkumu a inovací budou firmy ve větší míře soutěžit o prostředky přímo na evropské úrovni. Změna se dotkne i způsobu čerpání – větší význam mají mít předem stanovené cíle a milníky a zkrátit se má také čas, během něhož bude nutné prostředky využít.

„Podnikání i politika se dělají skrze zdroje, jejich výběr a alokaci. Evropský rozpočet je sedmiletý a teď se jedná o tom, jak bude vypadat v letech 2028 až 2034. Nic není uzavřeno, jednání finišují,“ uvedl Alexandr Vondra. Připomněl, že rozhodující úlohu při vyjednávání konečné podoby víceletého rozpočtu mají členské státy a teprve následně se budou jednotlivé evropské priority promítat do konkrétních pravidel a programů.

Velká část diskuse se týkala možností českých podnikatelů uspět v připravovaném Evropském fondu pro konkurenceschopnost. Předseda Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje František Jochman upozornil na riziko, že ve společné evropské soutěži budou mít silnější výchozí pozici podniky z velkých ekonomik. Hospodářské komory proto podle něj usilují o to, aby nový systém nebyl dostupný pouze největším evropským hráčům, ale otevřel prostor také středním firmám. Mezi perspektivní oblasti označil například obranný průmysl, IT, robotiku či biotechnologie. Vondra v reakci uvedl, že při prosazování podpory inovací bude Česko muset hledat spojence i mezi státy, které patří mezi čisté plátce do evropského rozpočtu.

Otázky z publika mířily také přímo na budoucnost Ústeckého kraje. „My jsme tady v Ústeckém kraji strukturálně postižený a zaostávající region. Je to nepochybně jeden z územních celků, pro které byly tyto nástroje vymyšleny,“ řekl europoslanec Vondra. Připomněl dopady odchodu od uhlí a průmyslové transformace i význam dosavadního Fondu pro spravedlivou transformaci. Ten už podle něj v novém období jako samostatný fond pokračovat nebude. O to důležitější bude, jaké priority si Česká republika nastaví v rámci nového systému a jaký prostor v něm dostanou potřeby strukturálně postižených regionů. Jako jeden z konkrétních projektů podpořených v současném období zmínil také geotermální projekt v Litoměřicích.

Debata se věnovala i připravenosti měst a obcí. Z publika zazněl dotaz, jak se konkrétní investiční záměry samospráv dostávají do plánování budoucích dotací. Diskutující upozornili, že řada obcí své projekty nepřipravuje do pokročilé fáze právě kvůli nejistotě, zda na ně budou dostupné prostředky, přestože samotná projektová dokumentace může stát milionové částky. V novém období proto může ještě více než dnes rozhodovat to, zda budou mít města a obce své záměry připravené včas a zda je dokážou prostřednictvím kraje, Regionální stálé konference a dalších struktur dostat mezi regionální priority.

Do diskuse vstoupilo také téma přeshraniční spolupráce. Na otázku, zda by zejména Ústecký kraj neměl vedle soutěže o evropské peníze více využívat spolupráci se sousedním Německem, europoslanec Vondra odpověděl kladně. Podle něj mají přeshraniční programy pokračovat i v

příštím období, a právě regionální spolupráce má pro zdejší území velký význam. „Pokud to přinese i politický benefit, že se vzájemně posilujeme a rozumíme si, tak sláva. Stavět na tom je správné a tady to funguje,“ uvedl.

Diskutovalo se rovněž o přípravě samotného českého národního plánu. František Jochman upozornil, že práce jsou zatím na začátku, jednotlivé resorty teprve formulují své priority a následovat bude jejich výběr a skládání do společného rámce. Nově se navíc připravuje informační systém a způsob plateb navázaný na splnění milníků. Podle Jochmana tak nelze vyloučit, že přestože nové období formálně začne v roce 2028, samotné čerpání se může rozběhnout později.

„Na dotace je potřeba dívat se realistickou optikou,“ shrnul Alexandr Vondra závěr večera. Za důležité považuje, aby evropské prostředky pomohly posílit konkurenceschopnost Evropy vůči Spojeným státům a Číně.

„Diskusní setkání ukázalo, že nové dotační období nepřinese pouze nové názvy fondů a programů. Pro podnikatele bude stále důležitější schopnost obstát v evropské konkurenci, zatímco města a obce budou potřebovat své projekty připravovat s větším předstihem,“ konstatoval závěrem předseda Zbyněk Pěnka, předseda akci pořádající Okresní hospodářské komory v Litoměřicích.

Moderátorka debaty Eva Břeňová ji uzavřela konstatováním, že večer nebyl jen exkurzem do stavu příprav nového programového období, ale do politiky Evropské unie jako takové.